[Janaa]

Dobrý den!!!! Bohužel se musím taky přidat....Dlouho jsme rozmýšleli, zda druhé kotě k našemu Matýskovi (britský modrý 6 měsíců). Jsem pres prac. týden 8 hodin v práci a prišlo nám, že Mates se nudí, kňoural atd....Všelijak jsem si sním hrála (skoro jak kočka ) ale prostě mu to nestačilo!!!! Tak se rozhodno a v sobotu tj. 6.08.06. Jsem přivezla Jůlinku 9 týdenní britskou kočičku....Hned začala hrozně prskat a dokonce vrčet jak pes ............... Mates ,ale na ní zlej nebyl, jen byl zvědavej a fut za ni chodil, což Julča opravdu neakceptovala.....Julinka byla z toho tak vystresovaná, že když ji Mates zahnal do kouta ze strachu udělala hovínko...v neděli zase utikala před ním a padali zní kuličky hovínek.....nechtěla jsem do toho zasahovat, ale musela jsem!!!! Jsem z toho opravdu neštastná, moc jsem se těšila, jak se budou mít rádi!! Přeci jsou to oba stále koťátka.....V noci Julča spala semnou a Mates byl natolik rozumný, že knám nešel a spal sám!!!! V něděli to bylo rošku lepší...Ale dnes ráno jsem odcházela do práce ( nechtěla jsem,ale musela....) a jen co jsem zabouchla dveře už jsem slyšela řev ! Mám strach o malou...Asi ji určitě neublíží, ale aby se zase nepokakala a aby si zašla na jídlo....a nebyla někde celej den v koutě!!! Taky od soboty čůrala jen dvakrát do záchůdku....Loužičku jsem nikde nenašla...Ráno jsem vstávala dřív a asi 10 ji dávala na záchůdek, ale nic....Z domova, ale umí chodit na záchůdek a taky má jen svůj!!!!!! Jinak, je Julča, ale moc hravá a tulivá....Při hře dokonce zapoměla, že ta myška se kterou si hraje je tesně vede Matýska......Taky jsem četla o nějakých kapičkáš na uklidnění....Nevíte otom něco a jestli bych jí tím pomohla??? Denska pujdu dřív z práce, protože na ně musím pořád myslet...........Děku za odpověd!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

[Merlin]

Dobrý den,

nebojte, zatněte a vydržte... to se srovná, když se podíváte do hostorie našich příspě***ů, zjistíte, že jsme měli stejnou zkušenost...taky nám malá chodila kakat jinam..vždycky se strachy po.. Kocourek ji řezal, ale vydržela....taky jsem to ze začátku nesla hodně těžce a chvílema se mi chtělo i brečet, když jsem je slyšela, ale snažili jsme se zasahovat opravdu jen minimálně...po týdnu se to srovnalo a teď se zbožňují a nehnou se bez sebe

Držíme palce