| 
 První sraz Modrého kocouře 
13. listopadu 2004 
Dahab Restaurant, Praha 1 
 
  
Zleva: Filip, Péťa, Klára a Karla 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Filip, Péťa a Klára 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Jitka, Dagmar a Filip 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Jitka, Dagmar, Filip, Péťa a Klára 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Filip, Péťa a Klára 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Péťa, Klára a Karla 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Péťa a Klára 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Filip, Péťa, Klára a Karla 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
To samé v tmavším provedení... 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Jitka a Dagmar a Filip a Péťa 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Filip, Péťa, Klára a Karla 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Karla 
Foto: Tereza 
 
 
 
  
Zleva: Tereza, Jitka, Dagmar, Filip, Péťa a Klára 
Foto: Karla 
 
 
 
  
Zleva: Tereza, Jitka, Dagmar, Filip, Péťa a Klára 
Foto: Karla 
 
 
Ahoj kocouři a kočičky! 
Tak se mi včera večer vrátila moje kámoška Kama z kocouřího setkání. První fotky už jsou na titulní Kocouřově stránce a další přibude snad ještě během nedělního večera. (Můj bráška má totiž napilno a nechce se mu ty  dvě fotky, které  v Praze Kama  pořídíla, poslat. Ale už jsem začal brousit kolem jeho notebooku a rozhazovat po pracovním stole chloupky, tak se snad do toho odesílání dá.) Setkání prý bylo moc prima. Popíjely se různé druhy čajů a  mluvilo se o nás, o kocouřech a kočičkách. Mám já to smůlu. Pouze já a Rozárka Melíšková jsme doma jediní zástupci kočičího plemene. Ostatním je hej. Takový Ali a Mustafa, ti jsou na lumpárny jako dělaní. Také Lily a Ginny se mají moc dobře. Těch je doma ze zvířecí říše hned 11 (želvičky, morčata, potkan....) Domácnosti  ale vévodí právě dvě kočičí skoroslečny. Micinka a Tulinka z Pardubic se mají také velmi dobře. To jsou slušné a spořádané kočičí slečny. K jejich hrám se připojuje  člověčí mládě a brzy do rodiny přibude ještě jeden dvounožec. Také pražské kočičky od Dagmary, která na setkání přišla s dcerou, doma společně řádí. No a já jsem rozmazlovaný kocourek, ale jsem doma sám. Kama tam na mne prozradila, že nechci baštit, jím jedině pokud mě někdo  krmí z ruky. To jsem si své lidičky ochočil! Ale takovou rybyčku, tu si dám klidně sám. 
Setkání bylo opravdu báječné, škoda jen, že lidiček nepřišlo víc. Vzpomínalo se na Jaffu, na Mušlinku, a také se povídalo o soutěži Superkočka. Docela bychom ji chtěli dohrat, ale naši dvounožci už stejně pochopili, že superkočka a superkocouř je každý z nás.  Pro  své dvounohé přátele jsme každý a každá tak nejbáječnějsí kočička a kocouř. 
Tak to bylo stručně o prvním kocouřím setkání. Zapsal Maxík Rybomil se svou kamarádkou Kamou. 
14.11.2004
 |   
 
 
 
  
Zleva: Tereza, Jitka a Dagmar 
Foto: Filip 
 
 
 
  
Zleva: Péťa, Klára a Karla 
Foto: Filip 
 
 
 
  
Zleva: Tereza, Jitka, Dagmar a Péťa 
Foto: Filip 
 
 
 
   |